Archiv autora: Jan Vacek

Čeká nás velké odhalení?

Čeká nás velké odhalení?

Když se zdá, že neexistuje řešení, tak je třeba změnit pohled.

Číst více Číst více

V záplavě monotónně nepříjemných zpráv a každodenního koloběhu starostí ztrácí člověk snadno nadhled a perspektivu. Zvlášť v posledních letech, kdy se již ustálilo schéma „vydržte, bude ještě hůř“, se není čemu divit, že mnozí podléhají strachu, apatii a znechucení. To je však prostředí, ve kterém se daří novému viru nejlépe. Samotné zpravodajství, či lépe řečeno výroba správných zpráv si tedy vytváří živnou půdu pro téma, o kterém chce psát. Kolem 17. listopadu se hodně hovoří o tom, jak nás minulý režim utlačoval a držel v nesvobodě. Dělo se to pod záminkou boje s kapitalismem, jako nebezpečným nepřítelem. Byla k tomu vytvořena ideologie, která měla za cíl udržovat lidi v područí vládnoucí vrstvy a stačilo vybočit i jen slovem nebo myšlenkou a rázem jste se stali nepřítelem světlých zítřků. Svoboda existovala nanejvýš v soukromém životě, třeba v rodině, ale veřejný život byl pečlivě střežen a usměrňován. Pokud ideologie říkala, že bílá je černá, tak na veřejnosti to nebylo radno zpochybňovat.

Dnes je sice hodně věcí jinak, ale pokušení ovládat lidi pomocí strachu a nezpochybnitelných pravd zůstalo. Nový virus dává globální příležitost rozdmýchat opět požáry strachu a přitáhnout otěže moci a ovládání. Ve hře jsou nyní dokonce obě nejsilnější karty strachu, na které lidé reagují a sice jak nemoc a fyzická smrt, tak i nedostatek a strádání. První se jednoznačně pojí s působením současné pandemie, druhé má poněkud nejasný původ. Můžeme si myslet, že obojí vzniklo uměle a záměrně, aby ospravedlnilo současné kroky, nebo že to jsou nahodilé jevy. At´ tak nebo tak, hodí se oba tyto strachy velice dobře jako nástroje ovládání a utlačování. Je však stále těžší uvěřit tomu, že tento svět je ten nejlepší ze všech možných a že lepší už to nemůže být, když téměř všechny ukazatele naznačují, že se řítíme do propasti.

Zdánlivě není z naší situace žádné východisko. Není to ale poprvé, co si myslíme, že to nejlepší už jsme zažili, že vše již bylo řečeno, objeveno, vymyšleno, vyzkoušeno. Ovšem pokaždé, když to vypadá, že řešení neexistuje, to znamená jediné: že musíme opustit současný pohled na sebe a svět a podívat se na vše novýma očima. Řešení totiž pouze neexistuje v rámci naší představivosti. Je však třeba zbořit omezující hranice mysli, prověřit platnost dosavadních pravd a dogmata a začít hledat řešení založené na nových pravdách. Pro ty, kdo slyší tichý šepot dějin, není překvapením, že se již ubírají jiným směrem. Jenom my se ještě křečovitě držíme uschlé větve, které říkáme „naše jistota“.

Co nám pomůže otevřít oči, mohou být velká odhalení, která mohou přijít každým dnem. Tak dlouho jsme byli ochuzováni o nové objevy a vynálezy, které nám mohou nejen usnadnit život, ale které nás mohou zbavit závislosti na omezených zdrojích, že se situace stává pomalu ale jistě neřešitelnou. Buďto budeme dále pokračovat v materiální sféře dosavadním směrem a budeme čelit rostoucím problémům, nebo začneme využívat dosud utajované způsoby získávání energie, dopravy, komunikace, léčení, které nás nejen osvobodí od dřiny a strádání, ale také od čím dál zřetelnějšího útlaku a závislosti na rozhodování a vůli někoho v pozadí. Přicházejí stále větší náznaky a věrohodnější svědectví o tom, že jsou vyzkoušené způsoby získávání téměř neomezeného množství čisté energie, která je dostupná kdekoliv a kdykoliv a to bez složitého rozvádění od jejího zdroje. Také jsou vyvinuty materiály, které mají dosud nevídané vlastnosti elektrické, magnetické, mechanické i optické. Z těch se pak dají vyrábět dopravní prostředky, stroje, stavby, elektronická zařízení, jež zatím známe nanejvýš z oblasti sci-fi. V oblasti zdravotní pak existují svědectví o zařízeních, která přímo napravují nemoci, nerovnováhy, zranění a prodlužují tak zdravý život o mnoho let. Dopravní prostředky, které neznečišťují prostředí, nás mohou během pár minut dopravit na jakékoliv místo na světě, ale i na oběžnou dráhu nebo k jiným planetám. Pokud jde pouze o to dopravit se pouze s osobními věcmi, pak jsou tu prý instalovány tzv. portály, které překlenují snad jakoukoliv vzdálenost. Kde že se tyto věci nacházejí? Většinou v podzemí nebo na vojenských základnách i na povrchu a některé asi i mimo naši planetu.

Mnohem důležitější však pro nás může být objev, že lidé mohou společně žít bez vzájemného útlaku, soupeření, válek a boje. Že se můžeme vzájemně podporovat a obohacovat, učit se jeden od druhého. Že když převládne spolupráce, tak je to jakoby se proměnila celá atmosféra, celé prostředí. To bude teprve ten pravý život, který opravdu stojí za to žít. K tomu nám může pomoci odhalení naší skutečné minulosti, ne té učebnicové, která nepřipouští, že by v minulosti mohlo být něco lepšího než dnes. Množí se však nálezy staveb, předmětů a koster, které boří ustálené představy o bližší i vzdálenější minulosti. Čeká nás vysvětlení původu dokonalých a mohutných staveb, jejich původu a účelu, původu neobvyklých materiálů a předmětů. Kromě toho se u dávných civilizací mnohdy netajily svými kontakty s mimozemšťany. To by mohlo být i vysvětlení původu neobvykle tvarovaných lebek a i neobyčejně velikých, někdy až obřích koster, které se našly snad už po celém světě.

Ano, nejsme tady sami a nikdy jsme asi ani nebyli. Jsme navštěvováni, pozorováni, a když to umožníme tak nám i občas pomohou. Pomohly by nám tedy i nyní, když je skoro nouze nejvyšší a proto je dobré si připomenout, že už to v minulosti bylo kdysi obvyklé. Oponu dějin je proto třeba rozhrnout a umožnit světlu poznání, aby proniklo do nejzazších koutů dosud utajované historie.

Hodně toho je dosud ukryto v podzemí, ať už v umělých labyrintech jeskyní nebo pod pouštním pískem nebo ledem Antarktidy.

Odhalení, které na nás čeká, nebude ale vždy jen příjemným překvapením. Budeme si muset také přiznat, že jsme podlehli pokušení hmoty a nechali se svést na scestí vedoucí do tmy. A ta na nás nyní začíná doléhat.

Naštěstí tu jsou ale naši Starší bratři, kteří znají správnou cestu a vědí, jak z této šlamastyky ven. To bude dozajista povzbuzujícím a příjemným odhalením. V esoterických a náboženských tradicích jejich existence a přítomnost zůstala sice buď zjevně či skrytě zachována, ale naprostá většina lidí o tom nemá ani tušení. Pak již bude zbývat jen krůček ke zjištění, že po zániku fyzického těla život člověka nekončí, čili že smrt jakožto absolutní konec byla jen pustou iluzí, ovšem podporovanou mocnými silami nevědomosti, strachu a opozice vůči životu. Je jasné, že člověk, který si je vědom své nesmrtelnosti se dá jen stěží manipulovat a zastrašovat.

Pokud si bude velká část lidí uvědomovat pravou podstatu a smysl života, pak nezbude velký prostor na zpochybňování naší společné cesty ke hvězdám. A proto Vás vyzývám: Udělejte za tímto světem tečku!

Podpořte nás sdílením

Překážky na cestě

Překážky na cestě

Na konci každého věku dochází ke zničení starých “fungujících“ Principů. Ve věku Ryb byl vůdčím Principem „Já“. Tento Princip pozdvihl člověka do postavení samostatné myslící jednotky, která je schopná do velké míry řídit svůj osud. Ovládnutí komplexu osobnosti (skládajícího se z fyzického a éterického těla, těla emocionálně-astrálního a těla mentálního) i když nedokonale a většinou ani ne permanentně připravilo lidstvo na setkání s duší, která osobní Já přesahuje.

Číst více Číst více

V rámci vlády Principu Já povstávaly říše, rozpoutávaly se války, které pak říše pohřbívaly, přicházely vědecké objevy, umělecká díla, vznikaly instituce všeho druhu. Až na výjimky byly tyto výdobytky poznamenány prizmatem pohledu Já, jež  respektuje pouze jednostranný pohled vycházející z Já, ať už se pod tímto označením skrývá skutečné osobnostní Já jednotlivce nebo Já tvořené zájmovou skupinou jako například v politické straně, národu nebo korporaci. Uvědomělé vnímání světa subjektivním Já je důležitým krokem k sebeuvědomění a předpokladem pro  smysluplný kontaktu s ostatními. A o to právě nyní jde. Možnosti dané Principem Já byly totiž již dávno nejen vyčerpány, ale fungování v rámci Principu Já přináší delší dobu víc špatného než dobrého. Celkově by se to dalo popsat jako ztrátu životní energie nebo její nesprávné využití. Je to jako se vším, co překoná zdravé meze růstu – začíná pak škodit. Energie se plýtvá na zbytečné soupeření mezi jednotlivými Já, dochází ke vzájemné destrukci a to se odráží i na okolí. Přivedlo nás to do stavu, kde z celkového pohledu se naše civilizace nyní projevuje převážně jako destruktivní činitel. Ať už vezmeme vliv na Zemi nebo vliv lidstva na sebe sama, tak destruktivní tendence stále víc vystupují do popředí. Jinými slovy čím dál víc ubližujeme nejen sobě, ale i přírodě a jsme převážně negativně naladěni i vůči ostatním vesmírným civilizacím. Je doslova na čase zkrotit konečně Já a začít jej používat ve prospěch celku. Jako je cesta učedníka vedena skrze opakované budování a následné ničení forem – coby stupňů uvědomění, tak i cesta lidstva coby Světového učedníka vede kupředu pouze překonáváním dosažených kolektivních úrovní vědomí, tedy budováním a ničením forem společné existence. Nyní stále ještě žijeme ve formě, která podporuje vládu Já, která se projevuje soupeřením a z toho vyplývající nadřízeností a podřízeností, ovládáním pomocí síly. Toto je ale slepá cesta, tedy cesta zpět, návrat. A mohl by to být skutečný návrat do hluboké minulosti Země, kdybychom tímto směrem pokračovali dál. V životě se nedá totiž ani stát na místě, dá se jen směřovat kupředu nebo dozadu. Pokud se chceme z této pasti vymanit, musíme se vzdát nadvlády Principu Já, obětovat jej ve prospěch Principu Jednoty, pod kterým si nemáme představovat absolutní stejnost, ale dobrovolné odevzdání toho, čím můžeme posloužit širšímu celku a obětování některých osobních zájmů, které by s celkem nebyly v souladu. Ne nadarmo se nacházíme ve Věku Vodnáře, který nás přivádí do energií spojování, míchání, vícesměrného vnímání, respektu k ostatním a k nenahraditelné kvalitě skupiny jako celku. Ano, je před námi etapa spojování a dialogu, spolupráce a vzájemnosti na všech úrovních. Vědomí propojenosti a sdílení společného osudu již začíná sílit a projevovat se v národním, ale i mezinárodním měřítku. Přispívají k tomu rostoucí důkazy o tom, že jsme již dosáhli bezpečných hranic materiálního růstu, a s tím spojeného vlivu na okolní prostředí, ale i koncentrace a rozšíření zbraní. Proto se první známky úsilí o sjednocení ukazují v oblasti regulace materiální výroby s ohledem na životní prostředí a v kontrole zbrojení. Také se zdvihá úsilí o prosazování globálních měřítek pro lidské chování zejména co se týče práv a svobod lidí, ale na druhé straně i v boji proti těm, kdo se proti těmto principům proviňují. Dosavadní vývoj je však dost chaotický a s četnými zastávkami i návraty. Jak říkají Mistři, „Lidstvo je jako učedník, jenž stoupá nahoru po žebříku. I když občas z nějaké příčky spadne, tak se opět vrátí a nakonec vystoupá až na vrchol.“

Obětování Principu Já ve prospěch celku je nyní naléhavým úkolem – další příčkou v našem výstupu. Současně probíhající pandemie, tedy hrozba celosvětového rozsahu a dosahu je jen dalším jasným  podnětem pro projevení Principu Jednoty při celosvětové spolupráci v oblasti zdravotní. Otěže řízení států však bohužel stále třímají vlády vycházející ze systému podporujícího převážně Princip Já a tak namísto spolupráce a jednoty jsme svědky vzájemného obviňování, soutěžení a prosazování užších zájmů. To se pak projevuje na vývoji šíření pandemie. I když se některým státům podaří dosáhnout zastavení šíření nemoci, tak stejně nejsou v bezpečí před šířením z okolních zemí, protože se žádná země nemůže dlouhodobě izolovat od okolního světa. Na to jsme již příliš silně propojeni. Správným krokem jsou nyní přístupy, při kterých dochází fakticky k přerozdělování směrem ke sdílení. Stejný přístup by se ale měl uplatnit i v širším měřítku, například regionálním nebo mezinárodním. To by byl teprve skutečný krok k mezinárodnímu sdílení, které by nás přiblížilo k Hierarchii, Novému věku a překonání Principu Já. Zatím se jako celek ještě spoléháme na to, že to zvládneme dosavadními postupy. To zavírá dveře pomoci od Hierarchie i Vesmírných bratří. A naopak nás to činí náchylnými vlivům negativních energií a bytostí.

Princip Já převládá v současných vládách a je jedním z hlavních důvodů, proč přestávají fungovat. Ztrácejí energii a důvěru lidí a stávají se z nich až spíše divadelní představení absurdního rázu. Protichůdné záměry různých vlivových skupin a jednotlivců se v nich střetávají a neutralizují skoro každý jejich krok. To, co by se ve fungujícím kolektivu rozhodlo nebo naplánovalo za chvíli, jim může trvat týdny i měsíce a mnohdy se ani nikdy nenarodí, protože se prostě ke sjednocené vůli nikdy nedojde. Jejich postup, viděno zpětně se pak musí jevit asi jako dílo pomateného šílence nebo mentálně zaostalého jedince, než jako skupinové dílo těch nejzkušenějších z nás. Chybným závěrem z této situace ovšem je, že skupina se nikdy nedokáže dohodnout a proto je lepší vláda silného jedince. To můžeme pozorovat u nás i kolem nás. Výsledkem pak bývá, že silný jedinec jen svým Já potlačí ostatní a vládne nakonec hlavně ke svému prospěchu. To je naprosto zákonitý proces. V současném politickém (a nejen politickém) systému se totiž vládnoucí skupina vytváří z jedinců, kteří dokázali nejvíce prosadit své Já na nižších mocenských příčkách, tudíž selekcí těch, kteří mají nejmenší schopnosti práce ve skupinové energii. Kolektivní vláda je ovšem správnou formou, ale systém, který jí vytváří je zastaralý. Do vlády by se měli vybírat lidé, kteří nejlépe dokáží potlačit vlastní Já ve prospěch celku a dokážou myslet do delší budoucnosti a nejen do konce svého volebního období. Hierarchicky organizované politické strany jsou ale dědictvím minulého věku a v současném převratném světě fluidním a globálně propojeném nemají co nabídnout. Politika by měla být záležitostí všech občanů, či spíše politika by měla být tak apolitická, aby byl všem přístupná a aby byla všemi podporována. Strany již ze svého principu jsou postaveny na rozdělování a soupeření a jejich hlavním cílem je dosáhnout co největší moci. Navíc jsou pouhými prostředníky mezi občany a mocenskými orgány. V dnešní digitální on-line době tak pokrok spíše brzdí než urychlují. A vůbec pojmy jako vláda jsou samy o sobě zastaralé. Pokud se nevymyslí nic lepšího, tak by to měla být spíše správa a správci, kteří spravují věci podle vůle lidí a pro jejich prospěch. Spolky samozřejmě mají smysl a v určité formě by i politická uskupení mohla existovat, ale jejich činnost by určitě neměla být podporována státem, ale výlučně jen lidmi, kteří to budou dělat dobrovolně.

Jak na to? Je dobré si připomenout, že v nedávné historii byly v naší zemi dvě období, kdy vlády byly do velké míry v souladu se zájmy lidí. Jedno nastalo kolem roku 1968 a druhé po roce 1989. V obou případech prakticky neexistovaly politické strany. V prvém případě sice formálně existovala silná politická strana, ale tím, že byla jediná, která mohla samostatně fungovat de facto politickou stranou nebyla. Ve druhém případě pak po pádu této jediné strany ještě žádné nové politické struktury stačily vyrůst a vláda se tedy opírala o téměř všelidové občanské hnutí. V obou případech tedy nedocházelo ke střetávání, soutěžení a přetahování politických stran. Také je třeba mít na paměti, že energie Věku vodnáře neprocházejí přes jednotlivce, ale pouze přes skupiny sjednocené svým záměrem. Energie Vodnáře jsou syntetické a syntetizující a právě proto je mohou vstřebávat pouze syntetické celky, přes které také může působit dál. Proto jsou od nich současné vládnoucí struktury odstřiženy. Nemají tak v tomto ohledu lidem co předávat. Předávají maximálně jen kakofonické energie soupeření, disharmonie, rozdělování, ve kterých se každá dobrá myšlenka roztříští na neslučitelné kousky, které nejsou k užitku. Dodávat energii do takového systému vede jedině k tomu, že se využije na rozbroje a soupeření a k ničemu dobrému to nepovede. To je také asi jeden z důvodů, proč se Mistři zatím drží stranou. Dokud se nebudeme ochotni dostatečně sjednotit ve svých záměrech, nelze žádného většího pokroku dosáhnout, a to ani s vnější pomocí. A jak se ukazuje, jsme ochotni táhnout za jeden provaz jedině v situaci, kdy nám jde doslova o krk. I když nám o krk nyní už pomalu jde, naše vědomí, globálně vzato si to ještě nepřipouští. Pokračující ekologická devastace, vývoj stále ničivějších zbraní a rostoucí rozdíly v bohatství mezi lidmi i státy, jsou jako sudy střelného prachu, které mohou každou chvíli vybuchnout a pokud se tak stane, tak všechny najednou. Každá ze tří zmíněných hrozeb totiž zhoršuje i dvě ostatní.  Máme svobodnou vůli a můžeme se dál nechat unášet proudem, kterým jsme dosud pluli a čekat, co bude dál. V tom případě nás asi už nic lepšího nečeká. Pokud však vystoupíme na správném břehu, čeká nás etapa spojování, míchání, vzájemného vnímání a obohacování, respektu k druhým a nový zážitek skupiny. Skupiny, jako bytosti složené z jednotlivých rozdílných součástí, které se vzájemně doplňují a podporují a jako celek, dokážou věci, které jsou pro jednotlivce nedostupné. Spojením více jedinců do koordinovaného celku vzniká něco jako organismus vyššího řádu, bytost daleko přesahující součet svých jedinců ve všech směrech.  Zážitek bytí ve skupině je jedinečný a neopakovatelný. Myslím, že většina lidí něco podobného zažila aspoň na chvíli ve svém dětství, kdy bylo součástí nějaké dětské party. U některých to mohlo být i během školního období a nakonec možná i ve studentském životě. Spojování  zvlášť dobře funguje u lidí podobného stáří, už proto, že se jako skupiny duší společně rodíme. U dětí a studujících navíc skupinu tolik neohrožují rozdílné zájmy související s nutností uživit se v tomto světě a ani nemají zpravidla vlastní rodiny, které by je k sobě také vázaly. Mohou proto skupině věnovat prakticky veškerou energii. V neposlední řadě nejsou ještě tolik podmíněny sociálními předsudky a schématy společnosti. Vzniká tak otevřená skupina, kde může zavládnout vysoká míra rovnosti a sjednoceného záměru. Ne všechno je samozřejmě vždy tak dokonalé, jak by mohlo být, protože vždy záleží na konkrétních lidech. Pokud se však sejde ve skupině dost lidí, kteří mají vědomí připravené na skupinový život, pak tato energie může převládnout a ostatní ji také přijmou. To nám dává částečnou odpověď na otázku, jak se k vědomí skupiny dopracovat. Mělo by se začít u těch nejmenších, kde to je nejpřirozenější způsob života a sebepoznávání. Pak se to může přenést i do jejich dospělého života. U dospělých by stálo za to vzpomenout si na dětská léta a situaci, kdy zažili pocit skupiny a pokusit se na něj navázat. Vždy to však je o míře otevřenosti a také o tom, že je potřeba víc dávat než brát, tedy přesně opak toho, co nám našeptává Princip Já.

Podpořte nás sdílením

Světová meditace 21.12.2020

Světová meditace 21.12.2020

V pondělí 21.12. nastane současně se zimním slunovratem i jedna dost neobvyklá planetární konstelace. Na naší obloze se k sobě maximálně přiblíží dvě největší planety-Jupiter a Saturn. Tak blízko byla tyto planeta naposled  v roce 1623 a stejná konjunkce ve Vodnáři nastala až v roce 1405. Výjimečné konstelace přinášejí výjimečné energie a proto je třeba je využít i pro meditace.

Číst více Číst více

 V České republice dojde k vyvrcholení konjunkce večer v 19:22. V tu dobu začne také po celém světě společná masová meditace, která má podpořit příchod vodnářských energií. Z učení odvěké moudrosti víme, že tyto energie k nám začaly proudit od roku 1675, kdy začalo přechodové období mezi dvěma věky. Toto přechodné období  již ovšem skončilo  a my podle pana Creme již několik let žijeme pouze v energiích Vodnáře. Jako každé toto období vymezené pohybem tzv. jarního bodu po zvířetníkovém kruhu, bude i toto období trvat přibližně 2150 let, tedy mnohem déle, než je současná délka lidského života.

Astrologickou mimořádnost  potvrzuje například i známá astroložka zde.

Osobně si na základě informací z učení moudrosti myslím, že největší význam světové meditace je v tom, že se co největší skupina lidí dobrovolně spojí pro dobrý účel. Tím dojde k velkému přílivu vodnářských energií, protože vodnářské energie proudí jedině skrze skupiny. Vodnářské energie zde jsou a ovlivňují nás. Dokud jim ale nedáme průchod vytvářením skupin, tak se nemohou prakticky projevit. Dalším důležitým momentem celosvětových meditací je ten, že se tím demonstruje jednota a bratrství lidí z různých zemí. To zajisté neujde pozornosti  všech vyšších bytostí, kterým leží na srdci osud naší planety.

Instrukce k samotné meditace v češtině doporučuji čerpat z tohoto videa.

Pro ty, kteří si raději instrukce přečtou je uvádím níže.

  1. Použijte svou vlastní techniku, která vás uvede do relaxovaného stavu vědomí
  2. Vyjádřete svůj záměr užít tuto meditaci jako nástroj pro spoluvytvoření spouštěče, který začne Věk Vodnáře.
  3. Přivolejte Fialový plamen z primárního zdroje, aby kolem vás během meditace a po ní rozprostřel ochranný kruh. Požádejte ho, aby přeměnil vše, co neslouží Světlu.
  4. Představte si sloup čistého bílého Světla, které vyzařuje z Kosmického Centrálního Slunce, poté se rozděluje do Centrálních Sluncí všech galaxií v tomto vesmíru. Potom si představte toto Světlo, jak proudí skrze galaxii M87, a vstupuje skrze Galaktické Centrální Slunce, a poté skrze naši Galaxii, dále vstupuje do naší Sluneční soustavy a prochází skrze všechny bytosti Světla uvnitř naší Sluneční soustavy poté skrze sub lunární prostor a poté skrze všechny bytosti na planetě Zemi A také skrze vaše tělo do centra Země.
  5. Představte si Světlo, které přetváří všechnu zbývající temnotu na Zemi, léčí všechny nerovnosti, vymazává všechnu chudobu a přináší hojnost všemu lidstvu. Vizualizujte si jemné růžové Světlo Bohyně, které vstupuje do všech bytostí na planetě Zemi a léčí všechna jejich emocionální těla. Představte si nový velký kosmický cyklus Věku Vodnáře, jak začíná, přináší čisté Světlo, lásku a štěstí všem bytostem na Zemi. Představte si váš dokonalý život v novém Věku Vodnáře.

Navrhovaná doba trvání pro meditaci je 20 minut.

Podpořte nás sdílením

Agent Covid-19

Agent Covid-19

Denně jsme zaplavování informacemi o současné pandemii, ale schází nám obecnější a poněkud nadčasový pohled, který by mohl vést ke změně směřování společnosti.

Číst více Číst více

Vypadá to, že o tomto tématu se už stěží dá napsat cokoliv nového. Do jisté míry je to pravda, zvláště pokud se  jedná o momentální dopady na život jedince a společnosti jako např. ekonomiku a finance. Denně jsme zaplavováni přívalem fakt, informací a doporučení, názorů a teorií. Víme již, že tato událost změní náš život na delší dobu. Stálo by proto za to, pokusit se o poněkud obecnější a pokud možno i nadčasový pohled, který může přispět ke změně dlouhodobého směřování společnosti.

Nejdříve je třeba se podívat na příčiny a okolnosti vzniku této pandemie. Nejlépe je asi vyjít z toho, že nic se neděje bez příčiny. Ani nové viry nevznikají samy od sebe. Jako každá hrubohmotná částce, jsou i ony výsledkem působení vyšších rovin, tedy rovin astrálních a mentálních. A události postihující  celou planetu souvisí s působením celého lidstva na těchto dvou rovinách.  Analogie je možno nalézt s jinými rozsáhlými pohromami jako jsou podobné infekční nemoci, ale i hrozivé rozšíření určitých hmyzích a rostlinných druhů, které napadají buď člověka nebo jeho úrodu. Pan Creme například vysvětloval pohromy působené mračny kobylek nebo rozšíření bodavého hmyzu a podobné hrozby právě hromadným vyzařováním  lidí na astrálních a mentálních rovinách. Konkrétně u bodavého hmyzu jako zhmotnění agresivních myšlenkových a astrálních forem. Mračna žravých kobylek jsou zase zhmotněním myšlenek a tužeb lačnosti, chamtivosti a nenasytnosti. Samotná existence parazitických a podobných životních forem, jakými jsou v našem prostředí třeba komáři a klíšťata je způsobena trvajícími nesoulady v řadách lidstva. Jinými slovy jakmile lidstvo nastoupí na cestu harmonie a spolupráce, zavládne rychle harmonie a spolupráce i v nižších říších, tedy v živočišné a rostlinné říši, a takové nepříjemné životní formy jednoduše zaniknou. Zde se projevují dva obecné okultní zákony. První z nich je, že každá myšlenka se dříve či později zhmotní , a myšlenky postihující velkou část lidstva se zhmotní v měřítcích odpovídajících celkové energii, kterou jim všichni jejich nositelé propůjčili.

Druhým zákonem je vztah mezi jednotlivými říšemi, kdy vyšší vždy předává energii té nižší. V tomto případě lidská říše vyživuje svou energií říši živočišnou. Podle toho jakou energii vydává, tak se pak živočišná říše chová. Nesoulad se tedy přenáší níž a trhliny v předivu života se šíří dál. Další analogií jsou chřipkové epidemie a vůbec epidemie infekčních nemocí. Ty pak pan Creme vysvětloval jako důsledek hromadně pociťovaných „negativních“ emocí jak například strachu. Konkrétně po hrozivých nebo stresujících kolektivních událostech jako jsou například přírodní pohromy, dramatické společenské události, ale i třeba vánoční shon, se emoce projeví jako epidemie chřipky nebo jiné nemoci. Zde se opět projeví bezprostřední vliv astrálního světa na éterickou rovinu, která je vyživujícím principem fyzického těla. Zamořený astrální svět tedy oslabuje lidské fyzické tělo, které se pak snadněji „nakazí“ , a na druhé straně posiluje samotné nosiče těchto emocí tedy viry a bakterie apod. Z tohoto pohledu je kovidová pandemie jednou z dalších epidemií, jaké ve své historii lidstvo již zažilo nesčetněkrát.  Dokonce by se dalo říci, že dříve či později musela přijít, když uvážíme, jaké energie lidstvo již delší dobu vyzařuje.  Tato epidemie je tentokrát skutečnou pandemií, tedy epidemií postihující větší část světové populace. To je nejen důsledkem častějšího cestování, než tomu bylo v minulosti, ale – jak z výše uvedeného vyplývá – i větší propojenosti lidstva v emocionální a myšlenkové oblasti, o kterou se zasloužil zejména rozmach globálních komunikačních technologií. Vyplývá z toho také apel na větší odpovědnost každého při vytváření myšlenkových a astrálních forem, protože vše se nyní šíří daleko rychleji.

Hodně probíranou otázkou je, zda je virus „přírodního“ původu, nebo zda byl vyroben v laboratoři.  Z předchozích úvah je zřejmé, že tato otázka není zdaleka tak zásadní, jak by se mohlo na první pohled zdát.  Navíc víme, že Mistři dokážou tyto záležitosti řídit. Ukázalo se to na příkladu vývoje atomové bomby, kdy spojencům pomohli její vývoj urychlit. Bylo to uprostřed druhé světové války, kdy obě válčící strany postupovali při vývoji atomové zbraně téměř souběžně. Hrozilo tak, že se tajemství výroby dostane dříve do rukou nacistů, kteří by tím mohli vydírat a ohrožovat celý svět. Proto Sanát Kumára na žádost Hierarchie uvolnil znalosti výroby atomové zbraně Američanům a tím zabránil nejhoršímu. Hierarchie by proto mohla vývoj nebezpečného viru zabrzdit nebo naopak podpořit vývoj léčivých přípravků nebo vakcín.  Podobně i Vesmírní bratři se dokáží postarat například o to, aby se jaderné zbraně nedostaly tam, kde by mohly způsobit planetární ohrožení, tedy do vesmíru. V neposlední řadě je tu i Pán světa, Sanát Kumára, který by také podle všeho nejspíš zasáhl, pokud by existence lidstva na Zemi byla ohrožena, tedy i v případě, kdy by někdo chtěl vyrobit a vypustit mezi lidi nějaký opravdu smrtelně nebezpečný virus.

Že si různé skupiny doslova pohrávají v laboratořích s nejrůznějšími nebezpečnými látkami včetně virů je zřejmé. Virus tedy mohl uniknout z některé z nich nechtěně. To je ale jednak dost málo pravděpodobné, ale také by se určitě ihned podnikla potřebná opatření, aby se zabránilo jeho rozšíření. Pak je zde varianta, že jej někdo záměrně vypustil do světa. Určitě to nemohl být žádný amatér, protože získat takový nebezpečný virus a zacházet s ním může jen vyškolený profesionál. Kdyby to učinila nějaká mocenská nebo teroristická skupina, pak by jistě měla svůj záměr, který by tím chtěla dosáhnout. Nejenže jsme zatím o žádném takovém záměru neslyšeli, ale doslova globální rozšíření viru vylučuje, že za tím někdo takový mohl být.  Virus teď víceméně škodí všem a tak by bylo nesmyslné, že by to někdo takto nedomyslel.

Zbývá tedy ještě možnost, že někdo měl záměr uškodit celému lidstvu nebo aspoň jeho větší části. Taková možnost se úplně vyloučit nedá. Pomineme-li otázku, kdo by to asi tak mohl být, pak ještě zbývá najít motiv a záměr, který ho k tomu vedl. Když si uvědomíme, že tato pandemie může mít dva zcela protichůdné výsledky, a sice ty, že se lidstvo buď osvobodí od starého způsobu myšlení a zbytečných omezení a útlaku, nebo že dojde k nastolení totální kontroly a vlády, pak je vidět, že jediným motivem mohl být pouze druhý z nich, tedy totální kontrola. Nikdo by přece nevytvářel zbytečnou hrozbu a neriskoval, že dojde k celosvětové totalitě, pokud by měl záměr podpořit osvobození lidstva.  Mohl to být tedy jedině někdo s vyloženě protilidskými úmysly. Navíc by musel být v dost zoufalé situaci, že by riskoval, že se dočká úplně opačného výsledku.

A je s tím spojena ještě jedna zásadní otázka a sice, kdo může zasahovat do běhu našeho světa tak zásadním způsobem. Existenci Hierarchie a Šambaly považuji za zcela prokázanou, ale to jsou síly, které mají s lidstvem evolučně prospěšné cíle a plány. Ano, pokud by lidstvo natolik odchýlilo od evolučního plánu, že by jeho naplnění ohrozilo, pak by musel Pán světa přistoupit k rázným opatřením, jako tomu bylo naposled v době Atlantidy, kdy celá jedna civilizace šla doslova ke dnu poté, co začala ohrožovat existenci tohoto světa. Vzhledem k přítomnosti Krista a Mistrů a jejich slibům a předpovědím celosvětových pozitivních změn, se dá dovodit, že v tak akutní situaci nyní nejsme.

Jak to tedy asi skutečně je? Zdá se, že virus není tak škodlivý zdraví člověka, jak se často tvrdí. Škodlivý je asi více strach z něj a škodlivá jsou také některá opatření, která se proti jeho šíření zavádějí. Virus je pravděpodobně přírodního původu, případně ze zdroje mimo lidskou společnost. To ve své důsledku vyjde ale skoro nastejno. Působení viru není úplně proti evolučnímu plánu, protože je z ústředí naší planety přinejmenším tolerován.

Musíme si ale zvyknout na to, že tak silnou událost se snaží využít ve svůj prospěch nejrůznější zájmové skupiny. Žijeme v době, kdy vrcholí zápas tzv. dobra a zla na konci věku a dva protichůdné výsledky vedou obě strany zákonitě k tomu, aby tuto pandemii využily.  Covid 19 se tak stává agentem změny. Agentem, který může dokonat snažení generací o nastolení svobodného a spravedlivého světa nebo agentem zmaru a útlaku. Je samozřejmě i agentem v soupeření států a mocenských skupin, z nichž nikdo zatím nemá čistě pokrokové cíle.

Nezbývá si než přát a pracovat pro to, aby se stal agentem pokroku, který nás přivede k branám nového světa.

Podpořte nás sdílením

Svět už nikdy nebude jako dřív

Svět už nikdy nebude jako dřív

Často nyní slýcháme, jak je třeba se co nejdříve vrátit do normálního stavu, obnovit běžný život, nastartovat opět hospodářství apod.  Mlčky se tím předpokládá, že to, co bylo před vypuknutím koronavirové pandemie, bylo vrcholem lidského umu, nejlepší svět, co jsme schopni vytvořit a skoro předpokoj do ráje. Že v podstatě vše lepší, co si dokážeme vymyslet a vysnít, jsou pouhé fantazie a nedosažitelné ideály. Člověku stíhanému jednou nepříjemnou zprávou za druhou a strachem z budoucnosti, snad může tato představa připadat dost pravdivá. Pokud však připustíme, že ani před tím nebylo vše v pořádku a že ani směr vývoje nebyl úplně správný, pak dostáváme úplně jiný obrázek.

Mohli bychom jej popsat asi takto: „Přinejmenším několik staletí jsme se potáceli mezi cestou vzhůru ke světlu a cestou dolů do tmy. Prošli jsme mnoha roklinami a stáli několikrát na výšinách. Nyní jsme došli k močálu, který se nás snaží pohltit. To v nás probudilo zdravý rozum a pud sebezáchovy, takže se snažíme najít cestu ven.“

 Na první pohled se zdá nejjednodušší vrátit se o krok zpět a pokračovat stejným směrem dál. Ponechme stranou, že to je z principu nemožné, protože mezitím se naše vědomí, ale i naše vztahy, životní podmínky, představy a kdovíco ještě změnily. Již tušíme, že bychom na to šli líp.  Když se zamyslíme, proč jsme to dopracovali až sem, možná zjistíme, že jsme vytvořili svět příliš složitý a tudíž křehký. Založený zejména na soupeření a rovnováze protikladů než na harmonii. Že dříve nebo později by zákonitě přišla taková nebo podobná krize, protože jsme stavěli na nesprávných předpokladech, bez ohledu na skutečné zákony přírody, arogantně až agresivně, krátkozrace a ledabyle.

Co z toho vyplývá? Že pokud se budeme chtít vracet zpět, tak se nakonec dostaneme do ještě hlubší krize.  Tedy jednoduše řečeno, že už to nikdy nebude jako dřív. Že už – jak se říká – nemůžeme znovu vstoupit do stejné řeky. Když však všechny osvědčené postupy nevedou k cíli, zbývá ještě poslední naděje – nová cesta. O tom je ostatně i Mistrův článek „Nový den“, který byl vybrán do prvního letošního čísla Share International. Nové způsoby mají již své zastánce, i když je dosud přehlušují udržovatelé starých pořádků. Čím dál víc se ale ukazuje, že staré způsoby na nové problémy prostě nestačí a tak bude hlas volající po změně stále sílit.

V současné situaci totiž před námi leží dvě možnosti dalšího vývoje, za kterými stojí dvě protikladné síly.  Jednou z nich je síla, která chce Zemi ovládnout a podrobit si ji. Lidstvo chce zahnat do kouta a využívat je jen jako pracovní sílu. Pod hesly o jistotě, pořádku a bezpečnosti nastolit celosvětový kontrolní a ovládací systém ne nepodobný Orwelovu románu 1984. Jeho ideálem je hrstka všemocných ovládající masy nesvéprávných.

Pak je zde protikladná síla usilující o osvobození od schémat a dogmat, o přirozenější a příjemnější svět pro všechny. O svět založený na souladu, rovnováze, vzájemné pomoci a toleranci. O uskutečnění odvěkých ideálů a nadějí lidstva, které se jako červená nit objevují v záblescích dějin, zejména když národy rozjitří nějaká rána, nebo je semkne společný nepřítel. Ideály, které jsou v jádru každého velkého náboženství, jak nám byla postupně předávána. Pokud tedy podlehneme svému strachu a nejistotě a budeme hledat útočiště v globálním totalitním řádu, budou našimi novými jistotami nesvoboda a útlak. Pokud se rozhodneme jít dál dosud zarostlou cestou míru, spolupráce a jednoty, budou nám nápomocny síly z vyšších světů a výsledkem bude svět určitě lepší, bezpečnější, bohatší a krásnější než si jen zatím dokážeme představit.  

Celosvětová meditace 5. 4. 2020

Celosvětová meditace 5. 4. 2020

V neděli ráno dojde ke  konjunkci Jupitera a Pluta. Nabízí se příležitost využít energie této konstelace k pozitivním změnám na naší planetě, zejména k ukončení virové pandemie a nastolení skutečného Věku vodnáře. Stačí provádět jednoduchou meditaci ve 4:45 ráno po dobu asi dvaceti minut. Pro výsledný efekt je důležité dodržet přesný čas začátku. Více informací a instrukce v češtině je na krátkém videu

Přichází období divočiny?

Přichází období divočiny?

My, lidé tzv. západního světa, jsme si zvykli, že máme mnohé jistoty a vymoženosti, které již považujeme za samozřejmosti, a přitom si vůbec neuvědomujeme, že pro velkou část lidí žijících na Zemi to tak samozřejmé není a ani nikdy nebylo. Po staletí se totiž svět rozděloval na tzv. rozvinutý a ten ostatní. Tradiční kolonialismu i moderní bankovní a finanční systém zneužívaly a vysávaly země Afriky, Střední a Jižní Ameriky a velkou část Asie.

Není divu, že v těchto zemích žijí lidé po dlouhou dobu ve velké zaostalosti a dosud se jim nepodařilo přiblížit se svým bývalým koloniálním velmocem. Nejvýraznějším znakem toho jsou miliony lidí, které doslova umírají hlady a další stamiliony, které živoří pod jakoukoliv hranicí, kterou nazýváme chudobou. Žijí tak buď ve skutečné divočině bez moderních vymožeností, nebo sice na pokraji velkých měst, ale bez jejich zázemí, v nejrůznějších slumech, tedy takříkajíc v divočině měst.

Fungující dopravu, dostupnost elektřiny, pitné vody, internetu, zdravotní péče a sociálního zabezpečení považujeme za nepostradatelné samozřejmosti, o kterých se nemusíme vůbec bavit. Zapomínáme, že mnoho lidí se bez nich musí dodnes obejít. Tyto rozdíly představují velkou nespravedlnost, kterou nevyřeší charita nebo dobrovolnická pomoc. Je to výsledek sebestředného pohledu na svět, který se odráží v našich institucích, hodnotách, politice, hospodářství… My lidé z tzv. vyspělých zemí máme na tom proto každý větší či menší podíl zodpovědnosti a viny již tím, že tento stav tolerujeme.

Tento stav však nemůže trvat věčně už proto, že současné plýtvání zdrojů tato planeta dlouho neunese. Také je třeba mít na paměti, že se tím vytváří kolektivní karma. Proto Mistři předpovídají a upozorňují, že nás čeká nevyhnutelná nepříjemná změna, kterou nazývají „zkušeností divočiny“. Co to znamená? Nic přesného se o tom asi nedá zatím říci, ale v zásadě to bude znamenat, že ztratíme naše navyklé vymoženosti a jistoty a zažijeme stav, který zná méně vyspělá část světa. Pan Creme to ve svých knihách a přednáškách vysvětloval takto: „Zkušenost divočiny je, zvláště pro Západ, přijetí jednoduššího způsobu života. Takového, jakým mohou žít lidé na celém světě. Jedním z nejdůležitějších úkolů Krista ve skutečnosti je zbavit lidstvo mámení materialismu. Je to mámení, mlhavé neskutečno, které brání člověku poznat, kým opravdu je a jaký je smysl života.“

Myslím, že v dnešní vypjaté době již není tak těžké si to představit. Krátkodobě může být situace ještě těžší. Úplně postačí, že přestane jít proud. Ve velkých městech světa s vysokou koncentrací obyvatel to do 24 hodin vyvolá rabování obchodů, skokový nárůst kriminality a zhroucení veškerého řádu. Do několika dní pak nastane kritický nedostatek pitné vody, začne hlad a nefungující kanalizace promění město v neobyvatelnou divočinu. Lidé budou nucení odejít a změnit rychle způsob života a nahlížení na svět.

Když však dojde k výpadku někde v nepálské vesnici, kde jej používají jen na svícení a televizi, nestane se skoro nic. Pole budou dál obdělávána, dopravu zajistí dobytek, vařit se bude dál na ohništi nebo na kamnech…

Bylo by však mylné se domnívat, že krize a katastrofy představují něco jako boží trest za naše hříchy. Hlavní a podstatné na nich je, že nám mají otevřít oči a zbavit nás nebezpečných iluzí, které nás právě do těchto situací přivádějí. My všichni, nebo snad skoro všichni, žijeme ve velké a nebezpečné iluzi, že současné uspořádání světa je správné, normální nebo snad jediné možné. Není tomu tak. Je to jen naše iluze o vlastní výjimečnosti a nadřazenosti, jednoduše o naší oddělenosti od ostatního světa.

Co nás z toho může vyvést, když mnoho pokusů o nápravu selhalo? Asi to skutečně bude jen pořádný šok. Nic víc, ale sni ani nic míň není třeba. Součástí toho procitnutí bude prožitek života v nejistotě a chaosu bez známých jistot a prostředků. Ve skutečnosti zjistíme, že mnoho věcí ve skutečnosti ani nepotřebujeme, nebo že jsou pro nás spíše přítěží. Tímto přechodem do stavu, který budeme zpočátku vnímat jako návrat do divočiny, se přiblížíme stavu, kdy náš život na této planetě bude udržitelný. Dosavadní způsob života drancuje planetu a vyvolává konflikty a války.

Otázkou také je co se stane s penězi. Peníze se v moderní době staly předmětem nezdravého uctívání, často hlavním smyslem života. Z globálního pohledu a často i z osobního slouží dnes především k rozdělování lidí, jejich útlaku a ponižování. Samy o sobě již nepředstavují žádnou hodnotu. Již nejsou poukázkami na konkrétní hodnotu, jako tomu bylo například v dobách, kdy ještě byly kryty zlatem. Nyní jsou pouze dluhem vůči centrální bance. Jako takové mají jen takovou hodnotu, jakou jim lidé ve svých myslích přisoudí. Z duchovního hlediska jsou neskutečné, iluzorní. Jsou nástrojem komercionalizace, která již zasahuje téměř všechny oblasti života a tak podle slov Mistra pana Creme „zachvátila lidstvo a vytěsňuje z lidí jakoukoliv šlechetnou myšlenku a gesto. “

Jako vše nezdravé dříve či později onemocní a pokud se je nepodaří ozdravit, tak pomine, tak podobný osud čeká asi i peníze. Tím pomine zároveň i útlak, který nyní vyvolávají pomocí dluhů, rozdělování lidí i národů na základě jejich bohatství a s nimi skončí i bezuzdná spekulace vedoucí k nestabilitě a krizím. Je známo, že Maitréja předpověděl světový burzovní krach, který probudí lidstvo do nové reality, že se začne zajímat o skutečné hodnoty a následně přijme sdílení jako základ mezinárodních vztahů.  Pro tuto dobu jsou již připraveny plány, jak distribuci světových zdrojů zařídit. Ke slovu nastoupí namísto peněz sofistikovaný barterový obchod.  Z toho je vidět, že peníze ztratí své privilegované postavení v hospodářském životě společnosti a tím i moc nad osudy lidí i národů. Nová doba se buď obejde úplně bez peněz, nebo v ní peníze budou hrát úplně jinou roli – přispívat ke sdílení zdrojů a udržování všeobecného dostatku.

Podpořte nás sdílením

Kosmické vlivy podpoří v roce 2020 změnu

Kosmické vlivy podpoří v roce 2020 změnu

Mohutné změny, které dosud probíhají víceméně pod povrchem, došly pravděpodobně tak daleko, že již nebude dále možné je zastavit nebo udržet v tajnosti. Již nyní jsme mohli zaznamenat první náznaky, a to v oblasti technologie.

Jak možná už víte, tak během minulého roku se objevilo několik patentů, které si dala patentovat americká armáda na technologie, jež dosud byly drženy v tajnosti. Jedná se například o vesmírnou loď trojúhelníkového tvaru, která byla již mnoho let předmětem spekulací, zda jde o mimozemské či pozemské plavidlo.

https://patents.google.com/patent/US20060145019A1/en

Toto plavidlo vyžaduje silné elektrické a magnetické pole a k jeho pohonu se může pravděpodobně využít další revoluční patent – supravodivý materiál při běžné teplotě, tedy bez nutnosti chlazení na extrémní teplotu.

https://patents.google.com/patent/US20190058105A1/en

Jiným patentovaným dopravním prostředkem je vesmírné plavidlo, které dokáže cestovat vzduchem, vodou i vesmírným prostorem tím, že tento prostor ohýbá a tudíž nenaráží na žádný odpor.

https://patents.google.com/patent/US10144532B2/en

Vysokofrekvenční generátor gravitačních vln lze je posledním z řady těchto převratných technologií a lze jej využít na přenos energie nebo signálů, ale možná i pro jiné účely.

https://patents.google.com/patent/US20180229864A1/en

V oblasti odhalení mimozemského života se téměř denně dovídáme o dalších náznacích, že ve vesmíru nejsme sami, ale že život na jiných planetách, ať už v naší sluneční soustavě nebo jinde, je v zásadě možný a pravděpodobný.

K dalšímu vývoji může přispět i to, že v roce 2020 dojde k několika neobvyklým a silným astrologickým konstelacím, které podpoří potřebné změny. Jedny z nejsilnějších nastanou hned začátkem tohoto měsíce, konkrétně počínaje 11. 1. 2020, kdy i u nás bude viditelné částečné zatmění Měsíce.

ASTRO 2019-2020

Planetární vlivy budou podporovat změnu v uspořádání našeho světa a my můžeme svou vůlí přispět k tomu, aby tyto změny byly nasměrovány k lepší budoucnosti pro všechny, ke spravedlivějšímu světu, propojenosti a sdílení, tedy k tomu, čím se vyznačuje Věk vodnáře. Protože jednou z největších překážek je současný světový finanční systém, vyhlásili aktivisté z tzv. Hnutí odporu celosvětovou meditaci zaměřenou na povzbuzení hojnosti a odstranění chudoby a nerovnosti. Krátká vizualizační meditace proběhne 12. 1. 2020 v 7:11 ráno. Instrukce k meditaci podává toto video:

I během zbytku roku nastane několik dalších silných konstelací a začne vícero synodických cyklů. Někteří astrologové proto očekávají, že může dojít k závažným společenským změnám.

Jakoby změna skutečně již „visela ve vzduchu“. Je to podle mne jak díky energiím tohoto času, tak i díky rostoucímu očekávání  – vědomému i nevědomému – všech lidí. Nesmíme zapomínat ani na to, že energie Věku vodnáře již jsou několik v převaze nad ustupující energií Věku ryb, což čím dál víc podporuje snahy o skupinové práci a skupiny obecně a podkopává vztahy a přístupy založené na výlučnosti, podřízenosti, poslušnosti, oddanosti, útlaku, teda všemu, co nás dosud obklopovalo. I z hlediska numerologie jsou dvě dvojky v letopočtu podporou pro spolupráci a partnerství a tak spolu se čtyřkou, kterou dohromady dávají, budou přispívat k uzavření starého a novým počátkům ve všech oblastech.

Pokud tedy využijme tohoto „volání doby“, můžeme konečně přetnout pouta s věkem rozdělováním a soupeření a zahájit éru všeobecné spolupráce, podpory a sdílení, tedy to, co nám už delší dobu předpovídají kromě hvězd i Maitréja a Mistři moudrosti.

Můžeme pak rychle dospět k životu ve skutečné hojnosti, kterou nám na fyzické rovině poskytnou kromě jiného i odtajněné revoluční technologie, které mají dosud jen vojenské složky a v delším horizontu i technologie světla, kterou nám pak předají naši Vesmírní bratři.

Podpořte nás sdílením

Finanční krach se blíží

Finanční krach se blíží

O tom, že současný světový finanční systém je brzdou a překážkou pro vývoj lidstva hovoří Mistři již desítky let. Maitréja také předpovídá, že přijde celosvětový krach finančního kasina, jak se s trochou nadsázky dá tento systém označit. Tento systém je nespravedlivý, protože hájí zájmy hrstky vyvolených, vedených sobeckými zájmy na úkor většiny z nás. Je také zkorumpovaný, jak se postupně díky mnoha aférám ukazuje.

Číst více Číst více

Na tom, že finanční krach se blíží, se shodují mnohé zasvěcené i nezasvěcené zdroje od finančních analytiků až po laiky, kteří mají k dispozici jen svůj zdravý selský rozum. Vědí to bezpochyby i vlády velkých zemí, které to ovšem stěží budou ochotny přiznat, ale dá se to poznat z toho, jak některé z nich hromadí ve svých rezervách například zlato. Příznačný je také rozmach nejrůznějších kryptoměn, jejichž obliba je přímo úměrná tomu, jak klesá důvěra v oficiální měny. Kryptoměny pode mne představují něco podobného, jako když v přírodě umírající strom začnou napadat houby a parazitické rostliny. Jádrem současného systému je skupina takzvaných centrálních bank, které jsou ovšem de facto soukromými institucemi a slouží tedy zájmům svých vlastníků a nikoliv státům, jejichž měnu spravují. Nejlépe je to vidět na příkladu Spojených států, jejichž měna je dosud nejrozšířenější světovou měnou a také nejdůležitější tzv. rezervní měnou ostatních států. Ústup některých ropných velmocí od obchodování v amerických dolarech i dlouhodobá krize vzájemných obchodních vztahů USA a Číny, v jejichž pozadí je právě závislost na americké měně, je pádným důkazem blížícího se konce dosavadního statusu quo. Nad všemi centrálními bankami ještě stojí BIS (nikoliv naše tajná služba, ale Banka pro mezinárodní vypořádání), která je nejvyšším nástrojem globálního finančního řízení.

Málokdo snad také ještě věří tomu, že akciové trhy jsou opravdu pravdivým obrazem fungování podniků a že se z nich dá vyčíst stav národního hospodářství. Ukazuje se, že velké korporace a zejména velké banky dokáží šikovnými manipulacemi ovlivňovat nejen vývoj cen jednotlivých akciových titulů, ale i celých indexů. Veřejně se také ví, že tzv. kvantitativní uvolňování, tedy bezmezné vytváření peněz, které provádí americká centrální banka již delší dobu, nevede k oživování hospodářství, ale že z levných peněz, které velké podniky takto získají, si dokáží uměle zvyšovat svou kapitálovou hodnotu tím, že prostřednictvím dalších společností skupují vlastní akcie. Výsledkem je rostoucí rozdíl mezi tím, jak vypadají ceny a indexy na kapitálových trzích a jejich skutečným stavem. Vzniká tak to, co se eufemisticky nazývá bublina, ale co dost přesně vystihuje dynamiku tohoto jevu. Je to něco, co se nafukuje nebo napíná a nikdo neví, kdy to praskne.

Celý tento systém je odsouzen k zániku a jeho konec se dá očekávat každým dnem. Co nastane poté, je předmětem mnoha debat a úvah odborníků i lidí, které zajímá duchovní aspekt tohoto jevu. Množí se rady, že je dobré investovat do komodit od nemovitostí až po drahé kovy, jak přežít období chaosu a nejistoty, které někteří očekávají apod. Ve skutečnosti je krach světového finančního systému předpokladem pro duchovní pokrok lidstva. Bez radikálních změn v této oblasti bude každý pokus o nastolení spravedlivějších celosvětových vztahů brzděn silou a mocí peněz. Lidstvo se musí sjednotit a začít žít a hospodařit jako jedna rodina, jak o tom hovoří Maitréja a Mistři z Jeho skupiny. Spravedlivé vztahy však nemohou fungovat, dokud jeden okrádá druhého. Není to jen otázka chudých a bohatých lidí, Evropské unie, nebo vztahů EU a USA, nebo Číny a zbytku světa, ani vztahu vyspělých a tzv. rozvojových zemní – je to skutečně všeobecný problém.

Pád zastaralého systému vytvoří prostor pro nový začátek. Není tedy čeho se v této souvislosti bát, pokud právě nepatříte mezi pár nejbohatších lidí na planetě.

Co pak bude následovat, se dá jen velmi těžko přesněji odhadnout. Jisté je, že krach světového finančního systému je jedna z podmínek pro veřejné vystoupení Maitréji. Další podmínkou je alespoň náznak a pohyb k celosvětovému spravedlivějšímu uspořádání, tedy například reforma OSN vedoucí k posílení její role i v oblasti hospodářské a finanční, konkrétně s cílem spravedlivého rozdělování světového bohatství. Finanční krach by podle předpokladů měl motivovat lidi a státy, aby se semkly a aby se společně začaly zabývat skutečnými problémy a potřebami lidí a planety. Dá se také s jistotou říci, že peníze již poté nebudou mít nikdy takovou moc, jakou mají nyní. Jejich role se sníží na praktický prostředek směny a obchodu.

Zhroucení finančního systému bude nepopiratelným znamením, že „časy se mění“ pro skoro všechny lidi na této planetě. Od té chvíle již bude návrat zpět skutečně nemožný. Systém založený na chamtivosti, soutěživosti a energiích minulého věku odejde do propadliště dějin a jeho pád zatáhne definitivně oponu za nešťastným obdobím světového bloudění a předznamená příchod skutečně zlatého věku lidstva.

Podpořte nás sdílením

Národní povzbuzení

Národní povzbuzení

Planeta Země je planetou rozmanitosti. Žijí na ní nesčetné národy s nejrůznější historií. Národy stejně jako jednotliví lidé mají svou duši, která se vyvíjí s tím, jak sbírá pozemské zkušenosti.  Žijí tak vedle sebe národy, jejíž duše má již bohaté zkušenosti vedle relativně mladých národů, které se o světě teprve učí.

Číst více Číst více

Přitom zkušenosti, stejně jako u lidí se sbírají jak z toho, co se povede, tak především z neúspěchů, omylů a chyb. Kromě toho se národy liší také tím, jakým druhem paprsku jsou ovlivněny. Tím se myslí jeden ze sedmi druhů energie, které provází vše stvořené. Tato rozmanitost je pak jednou z příčin nejrůznějších nedorozumění, konfliktů a sporů mezi národy, jak jsme toho neustále svědky. Stejně jako v životě jednotlivce se nejdříve projevuje paprsek osobnosti, tedy nižšího já, a teprve po mnoha inkarnacích a s tím spojených zkušenostech začne konečně převažovat paprsek duše, tak podobné se děje i s celými národy. Národ ovládaný svou osobností, se stará hlavně sám o sebe, prosazuje svou individualitu a má proto tendenci k unáhleným rozhodnutím, jednostranným postojům a násilným sporům s ostatními. Je to proto, že osobnost projevuje jak ctnosti, tak především neřesti svého paprsku, zatímco duše již jednoznačně působí prostřednictvím cností. Toto je základní rámec, který možná není snadné pochopit, protože se stále jedná o dualistické, relativní poznání a tak pojmy jako dobro, zlo, neřest, ctnost mohou být z různého hlediska chápány různým způsobem.

Správně by národy měly spolupracovat a vytvořit jednotu v mnohosti, což by bylo v souladu s Božím plánem. Zatím tomu tak bohužel není, i když můžeme již pozorovat příznivé tendence, jakými bylo například ustavení Spojených národů. Pod vlivem energií Nového věku a vedením Mistrů se jistě dočkáme mírumilovného a spolupracujícího celosvětového společenství.

Český národ, jako součást slovanské skupiny, patří mezi národy se starými dušemi. Vyznačuje se bohatou a vyspělou kulturou s dlouhou tradicí. Jeho duše je na čtvrtém paprsku „umění, krásy a jednoty aneb harmonie skrze konflikt“. Cnostmi toho paprsku jsou silné city, sympatie, fyzická odvaha, velkorysost, oddanost, bystrost intelektu a vnímání.  Na druhé straně stojí jeho neřesti: sebestřednost, obavy, nepřesnost, nedostatek morální odvahy, silné vášně, lenost, extravagance, zastřená intuice.

Nový věk, nazývaný někdy jako Věk matky, je také věkem, ve kterém bude vzkvétat ženská energie. I národy projevují tuto energetickou dualitu a tak se dostanou do popředí ty, jež mají ženské kvality. I když mi k tomu chybí přímá informace, tak podle vlastní zkušenosti bych mezi národy se ženskou energií i nás.

K tématu národa, jeho role a identity se vztahuje i letošní „návštěva“ Kryona, tedy bytosti, která hovoří prostřednictvím Lee Carrolla, v Praze. Audiozáznam  simultánně  tlumočený do češtiny je na

https://youtu.be/V-6Vkr-j7uY a má celkem čtyři díly.

Z hlediska tématu toho webu je cenné, že se Kryon zmiňuje též o příchodu Pána lásky, tedy Maitréji.

Podpořte nás sdílením