Všichni asi cítíme, že se něco děje. Ano, věci se mění, a to stále rychleji. Mění se klima, mění se společnost, mění se nemoci, mezinárodní situace a také ceny. Změny se zrychlují a v některých případech se to dá přesně změřit a dokázat, například u změn klimatu a souvisejících jevů a samozřejmě v oblasti financí a komodit.
Všeobecně s dá říci, že tyto změny přestavují vychýlení z rovnováhy. Netvrdím tady, že rovnováha znamená, že se nic neděje. Již staří mudrci věděli, že vše je v neustálém pohybu (panta rhei). Je však také známo, že procesy v přírodě směřují vždy do rovnovážného stavu, na rozdíl od procesů způsobovaných člověkem, které velice často rovnováhu nabourávají. Naštěstí není člověk absolutním pánem světa a tak sice jeho procesy jsou často rozkladné a směřují k explozi, ale jsou podřízeny procesům vyššího řádu, nad kterými nemáme moc. To jsou i síly evoluce, která sice probíhá po klikatých cestách, ale je v podstatě jistým antidotem procesů vytvářených člověkem.
Mohlo by se také říci, že se zrychluje čas. Každý si asi všimnul, že se události kupí nebývalou rychlostí. Málokdo si dnes troufne předpovědět, co bude řekněme za pět let. Jediní, kdo se tváří, že to vědí, jsou ti, kdo z toho mají prospěch, tedy ti, co vám chtějí prodat nějaké finanční instrumenty nebo ti, co jsou u vlády nebo by tam chtěli být. Žijeme opravdu v době, kdy je téměř všechno možné. Současný systém se totiž rozkládá, přestává držet (lidi) pohromadě, protože nenabízí žádnou alternativu, jen věčné zatracení. Jednotlivé prvky se uvolňují a systém se dostává mimo řiditelný rozsah, technicky řečeno. Jinými slovy může nastat nepředvídatelná změna, kterou nepůjde již vrátit zpět. Jakoby se něco končilo a jakoby se mohlo začít znovu. O mnohých věcech se dnes říká, že je za pět minut dvanáct. Přestavte si tu situaci, kdy se ručička přehoupne přes dvanáctku. Ve skutečnosti se tam obě potkají a přejdou v okamžiku spolu. Ještě před chvílí se pohybovaly nahoru a časový údaj byl na svém maximu. Průchodem dvanáctkou však začínají klesat a časový údaj je rázem z maxima na svém minimu. Z půlnoci a konce dne je najednou nový začátek. Také by se to dalo přirovnat ke kyvadlu, které jsme do teď tlačili z rovnovážné polohy jedním směrem, až se dostalo tak daleko, že se přestalo pohybovat a začíná se vracet zpět směrem k rovnovážné poloze.
Co tím chci říct? Že veškeré představy, modely a předpovědi, které víceméně počítají s plynulou změnou jsou vesměs úplně mylné, protože v jistou chvíli se vývoj začne ubírat zdánlivě úplně bez návaznosti na minulost. Že při překročení určité meze se rázem natolik změní situace (vlastnosti, podmínky), že půjde spíše o fázový přechod nebo úplně nový začátek. Staré jakoby se rozpadlo, zhroutilo, vynulovalo nebo vyresetovalo a z momentální situace se začne odvíjet úplně nová realita. Takový malý velký třesk. Je to možná něco o čem Maitréja hovoří jako o novém rozdílení. Takový bod zlomu nebo nepředvídatelná diskontinuita, na kterou se nedá dost dobře připravit, ale kterou je třeba očekávat. To zní dosud až příliš obecně a akademicky, bude to však mít dalekosáhlé praktické důsledky. V prvé řadě to vyřadí veškeré systémy, které již fungují jen silou zvyku a setrvačnosti, zejména finanční, ekonomické a společenské, které nemají oporu v nových energiích Vodnáře. Lidi to tak postaví do zcela nové reality, respektive to odbourá současnou umělou realitu. Tím pádem se lidé dostanou na téměř stejnou úroveň, měřeno společensky a mocensky. Jinými slovy se vrstva nadřazených rázem propadne do zcela průměrného postavení, ne-li ještě níže, a přestane mít určující vliv. Bude na všech lidech dohromady, jakým směrem se pak vydají. Je však téměř nemožné, aby šli opět stejným směrem, když už je nyní vidět, že to je cesta do záhuby. Bude to ale také příležitost, aby více dali na rady a doporučení Starších synů člověka, tedy Mistrů moudrosti a zejména Maitréji. V nastalém vakuu a tichu po bouři bude jakýkoliv rozumný hlas daleko lépe slyšet než v kakofonické změti těkavých výkřiků současné chaotické doby Lidstvo se tedy bude moci více přiblížit Hierarchii a pokud tak učiní, bude jeho další budoucnost v dobrých rukou.
Denně jsme zaplavování informacemi o současné pandemii, ale schází nám obecnější a poněkud nadčasový pohled, který by mohl vést ke změně směřování společnosti.
Vypadá to, že o tomto tématu se už stěží dá napsat cokoliv nového. Do jisté míry je to pravda, zvláště pokud se jedná o momentální dopady na život jedince a společnosti jako např. ekonomiku a finance. Denně jsme zaplavováni přívalem fakt, informací a doporučení, názorů a teorií. Víme již, že tato událost změní náš život na delší dobu. Stálo by proto za to, pokusit se o poněkud obecnější a pokud možno i nadčasový pohled, který může přispět ke změně dlouhodobého směřování společnosti.
Nejdříve je třeba se podívat na příčiny a okolnosti vzniku této pandemie. Nejlépe je asi vyjít z toho, že nic se neděje bez příčiny. Ani nové viry nevznikají samy od sebe. Jako každá hrubohmotná částce, jsou i ony výsledkem působení vyšších rovin, tedy rovin astrálních a mentálních. A události postihující celou planetu souvisí s působením celého lidstva na těchto dvou rovinách. Analogie je možno nalézt s jinými rozsáhlými pohromami jako jsou podobné infekční nemoci, ale i hrozivé rozšíření určitých hmyzích a rostlinných druhů, které napadají buď člověka nebo jeho úrodu. Pan Creme například vysvětloval pohromy působené mračny kobylek nebo rozšíření bodavého hmyzu a podobné hrozby právě hromadným vyzařováním lidí na astrálních a mentálních rovinách. Konkrétně u bodavého hmyzu jako zhmotnění agresivních myšlenkových a astrálních forem. Mračna žravých kobylek jsou zase zhmotněním myšlenek a tužeb lačnosti, chamtivosti a nenasytnosti. Samotná existence parazitických a podobných životních forem, jakými jsou v našem prostředí třeba komáři a klíšťata je způsobena trvajícími nesoulady v řadách lidstva. Jinými slovy jakmile lidstvo nastoupí na cestu harmonie a spolupráce, zavládne rychle harmonie a spolupráce i v nižších říších, tedy v živočišné a rostlinné říši, a takové nepříjemné životní formy jednoduše zaniknou. Zde se projevují dva obecné okultní zákony. První z nich je, že každá myšlenka se dříve či později zhmotní , a myšlenky postihující velkou část lidstva se zhmotní v měřítcích odpovídajících celkové energii, kterou jim všichni jejich nositelé propůjčili.
Druhým zákonem je vztah mezi jednotlivými říšemi, kdy vyšší vždy předává energii té nižší. V tomto případě lidská říše vyživuje svou energií říši živočišnou. Podle toho jakou energii vydává, tak se pak živočišná říše chová. Nesoulad se tedy přenáší níž a trhliny v předivu života se šíří dál. Další analogií jsou chřipkové epidemie a vůbec epidemie infekčních nemocí. Ty pak pan Creme vysvětloval jako důsledek hromadně pociťovaných „negativních“ emocí jak například strachu. Konkrétně po hrozivých nebo stresujících kolektivních událostech jako jsou například přírodní pohromy, dramatické společenské události, ale i třeba vánoční shon, se emoce projeví jako epidemie chřipky nebo jiné nemoci. Zde se opět projeví bezprostřední vliv astrálního světa na éterickou rovinu, která je vyživujícím principem fyzického těla. Zamořený astrální svět tedy oslabuje lidské fyzické tělo, které se pak snadněji „nakazí“ , a na druhé straně posiluje samotné nosiče těchto emocí tedy viry a bakterie apod. Z tohoto pohledu je kovidová pandemie jednou z dalších epidemií, jaké ve své historii lidstvo již zažilo nesčetněkrát. Dokonce by se dalo říci, že dříve či později musela přijít, když uvážíme, jaké energie lidstvo již delší dobu vyzařuje. Tato epidemie je tentokrát skutečnou pandemií, tedy epidemií postihující větší část světové populace. To je nejen důsledkem častějšího cestování, než tomu bylo v minulosti, ale – jak z výše uvedeného vyplývá – i větší propojenosti lidstva v emocionální a myšlenkové oblasti, o kterou se zasloužil zejména rozmach globálních komunikačních technologií. Vyplývá z toho také apel na větší odpovědnost každého při vytváření myšlenkových a astrálních forem, protože vše se nyní šíří daleko rychleji.
Hodně probíranou otázkou je, zda je virus „přírodního“ původu, nebo zda byl vyroben v laboratoři. Z předchozích úvah je zřejmé, že tato otázka není zdaleka tak zásadní, jak by se mohlo na první pohled zdát. Navíc víme, že Mistři dokážou tyto záležitosti řídit. Ukázalo se to na příkladu vývoje atomové bomby, kdy spojencům pomohli její vývoj urychlit. Bylo to uprostřed druhé světové války, kdy obě válčící strany postupovali při vývoji atomové zbraně téměř souběžně. Hrozilo tak, že se tajemství výroby dostane dříve do rukou nacistů, kteří by tím mohli vydírat a ohrožovat celý svět. Proto Sanát Kumára na žádost Hierarchie uvolnil znalosti výroby atomové zbraně Američanům a tím zabránil nejhoršímu. Hierarchie by proto mohla vývoj nebezpečného viru zabrzdit nebo naopak podpořit vývoj léčivých přípravků nebo vakcín. Podobně i Vesmírní bratři se dokáží postarat například o to, aby se jaderné zbraně nedostaly tam, kde by mohly způsobit planetární ohrožení, tedy do vesmíru. V neposlední řadě je tu i Pán světa, Sanát Kumára, který by také podle všeho nejspíš zasáhl, pokud by existence lidstva na Zemi byla ohrožena, tedy i v případě, kdy by někdo chtěl vyrobit a vypustit mezi lidi nějaký opravdu smrtelně nebezpečný virus.
Že si různé skupiny doslova pohrávají v laboratořích s nejrůznějšími nebezpečnými látkami včetně virů je zřejmé. Virus tedy mohl uniknout z některé z nich nechtěně. To je ale jednak dost málo pravděpodobné, ale také by se určitě ihned podnikla potřebná opatření, aby se zabránilo jeho rozšíření. Pak je zde varianta, že jej někdo záměrně vypustil do světa. Určitě to nemohl být žádný amatér, protože získat takový nebezpečný virus a zacházet s ním může jen vyškolený profesionál. Kdyby to učinila nějaká mocenská nebo teroristická skupina, pak by jistě měla svůj záměr, který by tím chtěla dosáhnout. Nejenže jsme zatím o žádném takovém záměru neslyšeli, ale doslova globální rozšíření viru vylučuje, že za tím někdo takový mohl být. Virus teď víceméně škodí všem a tak by bylo nesmyslné, že by to někdo takto nedomyslel.
Zbývá tedy ještě možnost, že někdo měl záměr uškodit celému lidstvu nebo aspoň jeho větší části. Taková možnost se úplně vyloučit nedá. Pomineme-li otázku, kdo by to asi tak mohl být, pak ještě zbývá najít motiv a záměr, který ho k tomu vedl. Když si uvědomíme, že tato pandemie může mít dva zcela protichůdné výsledky, a sice ty, že se lidstvo buď osvobodí od starého způsobu myšlení a zbytečných omezení a útlaku, nebo že dojde k nastolení totální kontroly a vlády, pak je vidět, že jediným motivem mohl být pouze druhý z nich, tedy totální kontrola. Nikdo by přece nevytvářel zbytečnou hrozbu a neriskoval, že dojde k celosvětové totalitě, pokud by měl záměr podpořit osvobození lidstva. Mohl to být tedy jedině někdo s vyloženě protilidskými úmysly. Navíc by musel být v dost zoufalé situaci, že by riskoval, že se dočká úplně opačného výsledku.
A je s tím spojena ještě jedna zásadní otázka a sice, kdo může zasahovat do běhu našeho světa tak zásadním způsobem. Existenci Hierarchie a Šambaly považuji za zcela prokázanou, ale to jsou síly, které mají s lidstvem evolučně prospěšné cíle a plány. Ano, pokud by lidstvo natolik odchýlilo od evolučního plánu, že by jeho naplnění ohrozilo, pak by musel Pán světa přistoupit k rázným opatřením, jako tomu bylo naposled v době Atlantidy, kdy celá jedna civilizace šla doslova ke dnu poté, co začala ohrožovat existenci tohoto světa. Vzhledem k přítomnosti Krista a Mistrů a jejich slibům a předpovědím celosvětových pozitivních změn, se dá dovodit, že v tak akutní situaci nyní nejsme.
Jak to tedy asi skutečně je? Zdá se, že virus není tak škodlivý zdraví člověka, jak se často tvrdí. Škodlivý je asi více strach z něj a škodlivá jsou také některá opatření, která se proti jeho šíření zavádějí. Virus je pravděpodobně přírodního původu, případně ze zdroje mimo lidskou společnost. To ve své důsledku vyjde ale skoro nastejno. Působení viru není úplně proti evolučnímu plánu, protože je z ústředí naší planety přinejmenším tolerován.
Musíme si ale zvyknout na to, že tak silnou událost se snaží využít ve svůj prospěch nejrůznější zájmové skupiny. Žijeme v době, kdy vrcholí zápas tzv. dobra a zla na konci věku a dva protichůdné výsledky vedou obě strany zákonitě k tomu, aby tuto pandemii využily. Covid 19 se tak stává agentem změny. Agentem, který může dokonat snažení generací o nastolení svobodného a spravedlivého světa nebo agentem zmaru a útlaku. Je samozřejmě i agentem v soupeření států a mocenských skupin, z nichž nikdo zatím nemá čistě pokrokové cíle.
Nezbývá si než přát a pracovat pro to, aby se stal agentem pokroku, který nás přivede k branám nového světa.
