Obama učinil v Praze krok správným směrem

Obama učinil v Praze krok správným směrem

Při své návštěvě Prahy 4.-5. dubna se v projevu na Hradčanském náměstí prezident Obama o poznání více přiblížil tomu, co již dlouhou dobu říká Světový učitel. Začíná se tak výrazně odlišovat od většiny předních světových politiků, kteří si ještě nedokázali připustit naléhavost současných problémů lidstva, nebo stojí bezradní či zmatení z neočekávaných změn. Kromě odstranění všech jaderných zbraní, což snad přitahuje pozornost médií nejvíce, v něm zazněly ještě další, neméně závažné myšlenky.

Při své návštěvě Prahy 4.-5. dubna se v projevu na Hradčanském náměstí prezident Obama o poznání více přiblížil tomu, co již dlouhou dobu říká Světový učitel. Začíná se tak výrazně odlišovat od většiny předních světových politiků, kteří si ještě nedokázali připustit naléhavost současných problémů lidstva, nebo stojí bezradní či zmatení z neočekávaných změn. Kromě odstranění všech jaderných zbraní, což snad přitahuje pozornost médií nejvíce, v něm zazněly ještě další, neméně závažné myšlenky. Teze z Obamova projevu jsou zhuštěny a uvedeny jako nadpisy, text pod nimi dokumentuje názory Světového učitele.

Naděje je silnější než strach

Na rozdíl od převládajícího posilování strachu jako prostředku ovládání lidí, což můžeme pozorovat téměř všude – od reklamy až po jednání vlád a mezinárodních institucí, nebál se prezident Obama varovat, že když se necháme vést strachem, nedosáhneme ničeho. Odstranění strachu předpokládá a souvisí s tím, že přijmeme situaci takovou, jaká je a připustíme si tudíž hrozivou hloubku současných světových potíží. Světlem na cestě je všem hledajícím naděje, nebo-li víra v možnost konečného zlepšení. Maitréja ve svých poselstvích říká: „V dobách před mým příchodem lidé neznali cestu úniku a pevně vězeli, plni strachu, v bažině problémů. Dnes je zde nové světlo, nová možnost ke změně. Nová naděje se šíří světem, je to můj paprsek, můj dar, který vám dávám, mé požehnání všem lidem.“

Můžeme změnit svět

Tento postoj úzce souvisí s vírou a nadějí. Hodně lidí u moci se buďto bojí vyvolat nějaké změny, nebo jsou natolik spokojeni (hlavně sami se sebou), že palčivé problémy ostatních rychle přestávají vnímat. Sebeuspokojení je podle pana Creme jednou z největších překážek pokroku. Lidé, kteří mají prostředky a moc pomáhat trpícím, zmírnit zamořování planety nebo podpořit uvědomění lidí žijí v takovém uspokojení se sebou a s okolím, že nemají žádnou motivaci cokoliv změnit. Co je jim do toho, že v Africe umírají statisíce hladem nebo na léčitelné nemoce, proč by jim mělo záležet na zamořování světových oceánů nebo ničení pralesů, atd. atd., když oni se mají dobře a kolem nich je zdánlivě vše v pořádku?

Velká část lidstva si však již začíná uvědomovat, že v pořádku to již zdaleka není, zvláště když se jich tyto problémy bolestně dotknou – když zůstanou bez práce, přijdou o svůj dům nebo majetek, zatímco zjišťují, že bohatí dál bohatnou a mocní se k nim otáčejí zády. Jak říká Maitréja, lidé musí zvednout svůj hlas, aby byli slyšet a aby vlády začaly konečně pracovat pro ně. Žádná vláda nemůže nadlouho odolávat tlaku nespokojených mas toužících po změně. Jedině tlak zezdola, zapojení velkého počtu lidí, jejich uvědomění, může změnit svět. Jsme to tedy skutečně a jedině „my“, kteří můžeme něco udělat.

Nutnost světové spolupráce

je sice očividná, ale dosud jí brání převažující osobní, skupinové a národní zájmy, jednoduše lidská chamtivost vedoucí ke konkurenci a lakotě. Lidstvo je však jedno a bez spolupráce zahyne v problémech, které tím vytvoří. Jedině spolupráce je cestou z krize a hrozící katasrofy do světa míru, spravedlnosti a dostatku. Bohužel ke spolupráci se lidstvo uchyluje jen tehdy, když už nemá jiné volby – po válce, nebo v době krize. Vyšší tóninou, která rozeznívá spolupráci na všech úrovních je energie nového Věku vodnáře. Ten je věkem syntézy, spojování. A lidstvo je jedno, ale k projevení jeho jednoty vede jedině spolupráce. Spolupráce je protipólem konkurence a oddělování. Maitréja říká: „Ukáži vám, že cesta člověka je cestou bratrství, těsné spolupráce a vzájemné důvěry a služby.“

Pomoc i těm nejchudším

Nezaměnstnaní v tzv rozvinutých zemích dostávají alespoň nějakou podporu od státu a organizací, nemocní se mohou alespoň omezeně léčit, ale v nejchudších zemích je situace daleko hroznější. Bez práce hrozí hlad, bez peněz není žádná lékařská péče. Hrozí nepokoje a války. Právě tito lidé potřebují pomoc nejvíce.

„Bolí mne srdce za ty, kteří nyní zbytečně trpí a umírají, zatímco jen malá změna by mohla zlepšit jejich osud. Mí přátelé, jak můžete stát stranou a dívat se, zatímco vaši bratři umírají v bídě, utrpení a ponížení? Mým plánem je zachránit je, mé děti, a ukázat vám je jako vaše bratry.“, zastává se těch, kteří nemají zastání, Pán lásky a soucitu.

Tato změna přístupu ke globálním problémům jistě neušla pozornosti Hierarchie. Kdo ví, zda stál Maitréja panu Obamovi během projevu „za zády“. I v novinách se však psalo, že podle přímých účastníků byla atmosféra na náměstí v době projevu „magická“.


Plné znění projevu je k dispozici na
http://my.barackobama.com/page/community/post/obamaforamerica/gGxg8y

Neoficiální český překlad se dá získat na
http://domaci.ihned.cz/c1-36621940-dokument-ceske-zneni-projevu-baracka-obamy-v-praze

Podpořte nás sdílením