Jak lépe uspořádat společnost?

Jak lépe uspořádat společnost?

jkjr-1412web

Že je třeba změnit podstatně uspořádání společnosti je čím dál jasnější. V poslední době se myšlenkami o lepším uspořádání společnosti u nás zabývají mnozí lidé a vznikají tak nejrůznější nápady a snahy jak tuto změnu provést. Nikdo teď asi nedokáže přesně říci jak nakonec bude nová společnost vypadat a jakým způsobem má vzniknout, ale téměř jistě bude dost odlišná od té, ve které nyní žijeme.

Jedním z vážnějších pohledů na tuto otázku je práce pana Jana Kalety, která vznikla v rámci jeho akademického studia. Může také sloužit jako stručný úvod do sociologie společnosti. Plný text najdete mezi soubory ke stažení zde.

Politici a odborníci se snaží současné problémy naší společnosti vyřešit metodami a prostředky minulé doby. Je to marná snaha, protože nová doba vyžaduje evolučně vyšší přístup, vycházející z hlubšího a pravdivějšího pochopení přírodních a společenských zákonitostí. Nezbytnou podmínkou je změna pohledu, tedy myšlení. Dosavadní teorie, modely a způsoby myšlení se již vyčerpaly a nejsou tudíž k užitku. Je potřeba se od nich oprostit a poskytnout prostor pro hledání nového. A právě v tom je přínosná studie Jana Kalety jr., protože vytyčuje pomocí nových pojmů a pohledů myšlenkovou platformu pro další hledání, které nebude nezatížené minulostí.

Důležitým předpokladem pro jakékoliv vážnější úvahy na toto téma je dostatečný nadhled. Příliš úzký pohled a snaha řešit hlavně momentální problémy vede často jen k jejich opakování nebo hromadění. Stavba nové společnosti by měla být založena na hlubokých a pevných základech, které umožní trvalejší rozvoj. Toho si pan Kaleta všímá v úvodu, když říká:

„Nutno podotknout, že žádná filosofie, ideologie ani metoda není soběstačná. Ne všechny problémy ekonomie lze vyřešit ekonomicky, ne všechny právní otázky právně a ne všechny sociální problémy sociálně. Je tedy vhodné při nahlížení na společnost používat vícero metod a paralel, pokud se chceme zorientovat. Proč je orientace tak důležitá? Pouze ten, kdo pochopí společenské jevy, s nimi může pracovat a systematicky dosáhnout změny společnosti k lepšímu.“

Při zkoumání společnosti je třeba pochopit nejrůznější aspekty jejího života, protože společnost rozhodně není jen jakási „věc“, ale mnohem spíše to je živý organismus.

„Naši planetu obývají lidé. Je to ale vše? Nejsou lidé jen částí jakéhosi většího organismu? Jsou civilizace svým způsobem formy, když už ne formy života?“

Při pohledu na současný stav nelze přehlédnout jedno velké téma, které souvisí doslova se vším: peníze. Je to skutečně správné, jakou roli jim přisuzujeme? Jaký vliv má komercializace? Jsou peníze vůbec potřeba? To jsou nezbytné otázky, pokud se chceme dobrat k jejich úloze v nové společnosti. Slovy pana Kalety:

„Je třeba pátrat po příčině současného stavu. Proč jsou peníze a majetek náhle takovým mocným vlivem a proč přirozené vztahové vazby náhle platí tak málo? Jedním z faktorů je komercializace, proces nahrazování přímých, osobních vztahů a potřeb prostřednictvím peněz.“

Není těžké odhadnout, že dospívá k závěru, že to nejsou peníze, které vytvářejí lepší společnost, ale že působí spíše opačně.

„Převezmou-li peníze vztahy nadobro, pak peníze dříve nebo později odplynou a zanechají atomizované jedince beze vztahů či vazeb s okolím (a bez sociálního zabezpečení), nebo naopak nabudou na objemu a vytěsní ostatní méně majetné.“

Když tedy hlavní síla tzv. vyspělých společností nepřináší pokrok, co tedy je může změnit k lepšímu? Asi to, co je drží pohromadě a co působí na každého, ať už je bohatý nebo chudý – vzájemné lidské vztahy. To je velmi jednoduché zjištění, ale jeho důsledky jsou velmi radikální. Odtud už totiž není daleko ke zjištění, že vzájemné lidské vztahy odpovídají úrovni vývoje jedince. Vztahy mezi lidmi vycházejí z toho, jak se lidé chovají. Zde se skrývá jeden z klíčů, kterým se dají otevřít dveře pokroku ─ skutečné vzdělání pomůže lidem pochopit jejich postavení a výchova může otevřít oči k hodnotám nové společnosti. Skutečné vzdělání by mělo napomáhat sebepoznání, tj. poznání sebe, ale i své role ve společenském organismu. Výchova by pak měla vést k vytváření zdravých vztahů, tj. těch, které jsou příznivé pro obě strany, a které tak upevňují společenskou strukturu. Je tedy vidět, že změna společenské struktury nemůže být trvalá bez toho, že by ji podporoval systém vzdělávání a výchovy. Lidé si musí pěstovat schopnost řídit své vztahy k okolí a to vyžaduje určitou dávku sebekontroly, řekněme disciplíny. Závěr, který pan Kaleta pregnantně vyjadřuje slovy: „Nemůže existovat svoboda a spravedlnost bez struktury, struktura bez vztahů, vztahy bez vzájemnosti, vzájemnost bez zodpovědnosti a zodpovědnost bez disciplíny.“

Zajímavá je i úvaha o svobodě jakožto odpovědnosti, břemeno, které ne každý dovede nést, zvláště pokud tomu nepřeje společenská struktura. I v tomto ohledu hrají peníze úlohu hlavního prostředku jejího potlačování. Dá se dokonce vypozorovat, že čím menší je skutečná odpovědnost, tím více je peněz.

Ilustrací, jak se mění společenská struktura, pokud na ní působí nezdravé vztahy (a peníze), je osud romského etnika. Náprava současného neutěšeného stavu by podle pana Kalety měla respektovat tradiční romskou společenskou strukturu a od ní odvíjet další pokrok, protože ve vývoji společnosti se nedá nic přeskočit.

Zcela jednoznačný je závěr týkající se politiky, kde se ukazuje, že čím je člověk pro veřejnou (politickou) práci vhodnější, tím méně je pro ni nyní motivován. Z toho lze snadno odvodit, že snaha změnit společnost pomocí volby těch nejlepších lidí je pouze iluzorní nadějí.

Podpořte nás sdílením