Štítek: Maitréja

Co se děje za minutu dvanáct

Co se děje za minutu dvanáct

Všichni asi cítíme, že se něco děje. Ano, věci se mění, a to stále rychleji. Mění se klima, mění se společnost, mění se nemoci, mezinárodní situace a také ceny. Změny se zrychlují a v některých případech se to dá přesně změřit a dokázat, například u změn klimatu a souvisejících jevů a samozřejmě v oblasti financí a komodit.

Číst více Číst více

Všeobecně s dá říci, že tyto změny přestavují vychýlení z rovnováhy. Netvrdím tady, že rovnováha znamená, že se nic neděje. Již staří mudrci věděli, že vše je v neustálém pohybu (panta rhei). Je však také známo, že procesy v přírodě směřují vždy do rovnovážného stavu, na rozdíl od procesů způsobovaných člověkem, které velice často rovnováhu nabourávají. Naštěstí není člověk absolutním pánem světa a tak sice jeho procesy jsou často rozkladné a směřují k explozi, ale jsou podřízeny procesům vyššího řádu, nad kterými nemáme moc. To jsou i síly evoluce, která sice probíhá po klikatých cestách, ale je v podstatě jistým antidotem procesů vytvářených člověkem.

Mohlo by se také říci, že se zrychluje čas. Každý si asi všimnul, že se události kupí nebývalou rychlostí. Málokdo si dnes troufne předpovědět, co bude řekněme za pět let. Jediní, kdo se tváří, že to vědí, jsou ti, kdo z toho mají prospěch, tedy ti, co vám chtějí prodat nějaké finanční instrumenty nebo ti, co jsou u vlády nebo by tam chtěli být. Žijeme opravdu v době, kdy je téměř všechno možné. Současný systém se totiž rozkládá, přestává držet (lidi) pohromadě, protože nenabízí žádnou alternativu, jen věčné zatracení. Jednotlivé prvky se uvolňují a systém se dostává mimo řiditelný rozsah, technicky řečeno. Jinými slovy může nastat nepředvídatelná změna, kterou nepůjde již vrátit zpět. Jakoby se něco končilo a jakoby se mohlo začít znovu. O mnohých věcech se dnes říká, že je za pět minut dvanáct. Přestavte si tu situaci, kdy se ručička přehoupne přes dvanáctku. Ve skutečnosti se tam obě potkají a přejdou v okamžiku spolu. Ještě před chvílí se pohybovaly nahoru a časový údaj byl na svém maximu. Průchodem dvanáctkou však začínají klesat a časový údaj je rázem z maxima na svém minimu. Z půlnoci a konce dne je najednou nový začátek. Také by se to dalo přirovnat ke kyvadlu, které jsme do teď tlačili z rovnovážné polohy jedním směrem, až se dostalo tak daleko, že se přestalo pohybovat a začíná se vracet zpět směrem k rovnovážné poloze.

Co tím chci říct? Že veškeré představy, modely a předpovědi, které víceméně počítají s plynulou změnou jsou vesměs úplně mylné, protože v jistou chvíli se vývoj začne ubírat zdánlivě úplně bez návaznosti na minulost. Že při překročení určité meze se rázem natolik změní situace (vlastnosti, podmínky), že půjde spíše o fázový přechod nebo úplně nový začátek. Staré jakoby se rozpadlo, zhroutilo, vynulovalo nebo vyresetovalo a z momentální situace se začne odvíjet úplně nová realita. Takový malý velký třesk. Je to možná něco o čem Maitréja hovoří jako o novém rozdílení. Takový bod zlomu nebo nepředvídatelná diskontinuita, na kterou se nedá dost dobře připravit, ale kterou je třeba očekávat. To zní dosud až příliš obecně a akademicky, bude to však mít dalekosáhlé praktické důsledky. V prvé řadě to vyřadí veškeré systémy, které již fungují jen silou zvyku a setrvačnosti, zejména finanční, ekonomické a společenské, které nemají oporu v nových energiích Vodnáře. Lidi to tak postaví do zcela nové reality, respektive to odbourá současnou umělou realitu. Tím pádem se lidé dostanou na téměř stejnou úroveň, měřeno společensky a mocensky. Jinými slovy se vrstva nadřazených rázem propadne do zcela průměrného postavení, ne-li ještě níže, a přestane mít určující vliv. Bude na všech lidech dohromady, jakým směrem se pak vydají. Je však téměř nemožné, aby šli opět stejným směrem, když už je nyní vidět, že to je cesta do záhuby. Bude to ale také příležitost, aby více dali na rady a doporučení Starších synů člověka, tedy Mistrů moudrosti a zejména Maitréji. V nastalém vakuu a tichu po bouři bude jakýkoliv rozumný hlas daleko lépe slyšet než v kakofonické změti těkavých výkřiků současné chaotické doby Lidstvo se tedy bude moci více přiblížit Hierarchii a pokud tak učiní, bude jeho další budoucnost v dobrých rukou.

Podpořte nás sdílením

Finanční krach se blíží

Finanční krach se blíží

O tom, že současný světový finanční systém je brzdou a překážkou pro vývoj lidstva hovoří Mistři již desítky let. Maitréja také předpovídá, že přijde celosvětový krach finančního kasina, jak se s trochou nadsázky dá tento systém označit. Tento systém je nespravedlivý, protože hájí zájmy hrstky vyvolených, vedených sobeckými zájmy na úkor většiny z nás. Je také zkorumpovaný, jak se postupně díky mnoha aférám ukazuje.

Číst více Číst více

Na tom, že finanční krach se blíží, se shodují mnohé zasvěcené i nezasvěcené zdroje od finančních analytiků až po laiky, kteří mají k dispozici jen svůj zdravý selský rozum. Vědí to bezpochyby i vlády velkých zemí, které to ovšem stěží budou ochotny přiznat, ale dá se to poznat z toho, jak některé z nich hromadí ve svých rezervách například zlato. Příznačný je také rozmach nejrůznějších kryptoměn, jejichž obliba je přímo úměrná tomu, jak klesá důvěra v oficiální měny. Kryptoměny pode mne představují něco podobného, jako když v přírodě umírající strom začnou napadat houby a parazitické rostliny. Jádrem současného systému je skupina takzvaných centrálních bank, které jsou ovšem de facto soukromými institucemi a slouží tedy zájmům svých vlastníků a nikoliv státům, jejichž měnu spravují. Nejlépe je to vidět na příkladu Spojených států, jejichž měna je dosud nejrozšířenější světovou měnou a také nejdůležitější tzv. rezervní měnou ostatních států. Ústup některých ropných velmocí od obchodování v amerických dolarech i dlouhodobá krize vzájemných obchodních vztahů USA a Číny, v jejichž pozadí je právě závislost na americké měně, je pádným důkazem blížícího se konce dosavadního statusu quo. Nad všemi centrálními bankami ještě stojí BIS (nikoliv naše tajná služba, ale Banka pro mezinárodní vypořádání), která je nejvyšším nástrojem globálního finančního řízení.

Málokdo snad také ještě věří tomu, že akciové trhy jsou opravdu pravdivým obrazem fungování podniků a že se z nich dá vyčíst stav národního hospodářství. Ukazuje se, že velké korporace a zejména velké banky dokáží šikovnými manipulacemi ovlivňovat nejen vývoj cen jednotlivých akciových titulů, ale i celých indexů. Veřejně se také ví, že tzv. kvantitativní uvolňování, tedy bezmezné vytváření peněz, které provádí americká centrální banka již delší dobu, nevede k oživování hospodářství, ale že z levných peněz, které velké podniky takto získají, si dokáží uměle zvyšovat svou kapitálovou hodnotu tím, že prostřednictvím dalších společností skupují vlastní akcie. Výsledkem je rostoucí rozdíl mezi tím, jak vypadají ceny a indexy na kapitálových trzích a jejich skutečným stavem. Vzniká tak to, co se eufemisticky nazývá bublina, ale co dost přesně vystihuje dynamiku tohoto jevu. Je to něco, co se nafukuje nebo napíná a nikdo neví, kdy to praskne.

Celý tento systém je odsouzen k zániku a jeho konec se dá očekávat každým dnem. Co nastane poté, je předmětem mnoha debat a úvah odborníků i lidí, které zajímá duchovní aspekt tohoto jevu. Množí se rady, že je dobré investovat do komodit od nemovitostí až po drahé kovy, jak přežít období chaosu a nejistoty, které někteří očekávají apod. Ve skutečnosti je krach světového finančního systému předpokladem pro duchovní pokrok lidstva. Bez radikálních změn v této oblasti bude každý pokus o nastolení spravedlivějších celosvětových vztahů brzděn silou a mocí peněz. Lidstvo se musí sjednotit a začít žít a hospodařit jako jedna rodina, jak o tom hovoří Maitréja a Mistři z Jeho skupiny. Spravedlivé vztahy však nemohou fungovat, dokud jeden okrádá druhého. Není to jen otázka chudých a bohatých lidí, Evropské unie, nebo vztahů EU a USA, nebo Číny a zbytku světa, ani vztahu vyspělých a tzv. rozvojových zemní – je to skutečně všeobecný problém.

Pád zastaralého systému vytvoří prostor pro nový začátek. Není tedy čeho se v této souvislosti bát, pokud právě nepatříte mezi pár nejbohatších lidí na planetě.

Co pak bude následovat, se dá jen velmi těžko přesněji odhadnout. Jisté je, že krach světového finančního systému je jedna z podmínek pro veřejné vystoupení Maitréji. Další podmínkou je alespoň náznak a pohyb k celosvětovému spravedlivějšímu uspořádání, tedy například reforma OSN vedoucí k posílení její role i v oblasti hospodářské a finanční, konkrétně s cílem spravedlivého rozdělování světového bohatství. Finanční krach by podle předpokladů měl motivovat lidi a státy, aby se semkly a aby se společně začaly zabývat skutečnými problémy a potřebami lidí a planety. Dá se také s jistotou říci, že peníze již poté nebudou mít nikdy takovou moc, jakou mají nyní. Jejich role se sníží na praktický prostředek směny a obchodu.

Zhroucení finančního systému bude nepopiratelným znamením, že „časy se mění“ pro skoro všechny lidi na této planetě. Od té chvíle již bude návrat zpět skutečně nemožný. Systém založený na chamtivosti, soutěživosti a energiích minulého věku odejde do propadliště dějin a jeho pád zatáhne definitivně oponu za nešťastným obdobím světového bloudění a předznamená příchod skutečně zlatého věku lidstva.

Podpořte nás sdílením